V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept "zakládajících zkušeností" judaismu - společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru, včetně jejích nevyhnutelných paradoxů, považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za "dějinná náboženství". Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holokaustu.