Ochrana civilního obyvatelstva v globálním měřítku

Zabývat se historií obecně znamená vyvozovat poučení z objektivně poznané minulosti, abychom dokázali porozumět současnosti a odhadnout budoucnost. V této učebnici, zpracované pro studium sociální a mediální komunikace na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha, se jedná o maximální možný a poněkud zjednodušující servis poznání vývoje mezilidské komunikace v mediální, éře od vynálezu knihtisku po současnost elektronických médií, v čase, kdy mluvíme o nadvládě médií (těch, kdo jimi disponují), tedy mediokracii. Práce s textem by měla spočívat především v pochopení souvislostí kontinuálnosti vývoje světa ve stále provázanějších souvislostech a při stále větším zapojení médií k prosazování zejména propagačních a propagandistických cílů různých subjektů stále globalizovanějšího světa. Snaha je o vyvození poučení z porozumění příčin toho, co se kdy, kde, pod taktovkou médií přihodilo a děje. Studium dějin nespočívá v biflování letopočtů, ale přesto se nevyhneme zlomovým událostem, které bude nutné umět zařadit na časovou osu, propojit, co se kdy souběžně dělo na různých místech politického světa, pochopit souvislosti vývoje v Čechách a v zahraničí, stále bližším než vzdálenějším. Odměnou by mělo být nejen ocenění u zkoušek z jednotlivých výukových předmětů až po státní závěrečné zkoušky, ale i ponaučení – například z velmi obdobných průběhů parlamentních revolucí v Anglii, Francii a Rakousku, s překvapivě srovnatelnými průvodními jevy v propojení politiky a médií. Kdyby tohle dokázal vyvodit v době svého souzení s Vídní o svůj Slovan legendární novinář Karel Havlíček Borovský, mohl se vyhnout deportaci do tyrolského Brixenu a po skončení Bachova absolutismu se ještě zúčastnit obnovení českého politického tisku na počátku šedesátých let XIX. století.