Středomoří bylo vždy dynamickým regionem, ve kterém
docházelo k setkáváním nebo střetům náboženství, říší, národů či
etnik. Přední čeští a slovenští historici, arabisté, islamologové a
orientalisté v knize zkoumají, na území vymezeném Irákem a
Granadou, dynamiku těchto dějů od středověku až po současnost.
I když se jednalo o velmi rozsáhlé teritorium, lze zde vysledovat
velké množství společných prvků. Především velký vliv nejvyšších
elit a značnou podobnost jejich struktury, jednání a politického
zapojení v rámci arabských států. Zdeněk Beránek si tohoto prvku
všímá na situaci Alžírska posledních dvaceti let a Jaroslav Bureš na
území Palestinské samosprávy. Událostem v národnostně nebo
nábožensky různorodých zemích se věnují Karol Sorby ml. v případě
dodnes citlivé kurdské otázky v Iráku a Karol R. Sorby v
Libanonu po občanské válce v roce 1958. Josef Ženka rozplétá
kontury působení a intrik žen v nasrovské Granadě a Václav Drška
ukazuje na složitost vztahu křesťanského Burgundska s Normany,
Maďary a Saracény. Jan Zouplna kriticky hodnotí židovskou
kolonizaci Osmanské a mandátní Palestiny. Náboženské
problematice a vztahu islámu s ostatními náboženstvími v rané
epoše mamluckého Egypta se věnuje Daniel Boušek, který svou
studii doplnil překladem arabského propagandistického spisku
proti židům a muslimům. V části věnované islámu se Bronislav
Ostřanský soustředí na otázku moderního apokalyptického písemnictví
a Gabriel Pirický přehledně zpracovává vývoj a teze politické
teorie klasického islámu. František Ondráš osvětluje, jakým
způsobem lze v moderní arabské literatuře psát o Alexandrii,
jedné z nejvýznamnějších metropolí Středomoří v minulosti. Na
závěr Petr Zemánek na základě moderních jazykových korpusů
klasického i moderního arabského jazyka analyzuje termín
nacionalismus a ukazuje, jaké možnosti tento materiál přináší.
Tradice české orientalistiky na Univerzitě Karlově
sahají až do poloviny 19. století. Prof. PhDr. Eduard
Gombár, CSc. (*1952), jedna z nejvýznamnějších
postav současné arabistiky a historiografie
islámských zemí, v ní na půdě filozofické fakulty
pokračuje již více než 35 let. V současnosti působí
jako ředitel Ústavu Blízkého východu a Afriky, kde
vychoval mnoho žáků, napsal několik monografií a
desítky odborných článků. Tato kniha je poctou jeho
žáků, kolegů a přátel k životnímu jubileu. Obsahuje
též autorovu bibliografii.