Studie z kognitivní psychologie

V publikaci je podán stručný kritický pohled na vývoj problematiky kognitivní psychologie a jsou prezentovány některé výsledky původních výzkumů. V prvé kapitole je nastíněna cesta koncepce myšlení v psychologii zejména od začátku 20. století, kdy se stalo samostatnou kategorií. Blíže je probírán přínos würzburské a ženevské školy. Je nastolena otázka řešení problémů,jejich klasifikace a simulace řešení problémů. Předmětem druhé kapitoly je vymezení a rozdělení různých druhů pojmů. V současné literatuře jsou na úkor obecných pojmů opomíjeny často abstraktní a individuální pojmy. Mnoho pojmů je vyjadřováno více slovy. Jde o specifikované a relační pojmy. Pro porozumění řeči a textům jsou nezbytné pojmy a myšlenkové relace. Třetí kapitola se zabývá podrobným experimentálním výzkumem pojmové klasifikace. Byly prokázány v sériích pokusů celkem 4 nezávislé faktory pojmové klasifikace u názorného, slovního a číselného materiálu. Základní rozdíly struktur vykazují názorné a verbální pojmy. Rozdíly u názorných pojmů vznikají již na perceptivní úrovni. Slova mohou být klasifikována podle řady hledisek jazykové, psychologické a věcné povahy. Přesnost pojmové klasifikace u názorného, slovního a číselného materiálu nesouvisela v naprosté většině případů s výsledky testů inteligence podle J. Doležala a R. Bonnardela. Podílí se zde rozdílné druhy kognitivních procesů a operací. Různým kognitivním úrovním mentální reprezentace je věnována čtvrtá kapitola. Z četných výzkumů i vlastních zkušeností vyplývá, že vedle složky verbálního, názorného a číselného vyjádření pojmů mají rozhodující úlohu tyto úrovně kognitivního zpracování: úroveň konkrétnosti-abstraktnosti, úroveň simplicity-komplexity, úroveň vnitřní a vnější diferenciace a úroveň kategorizace. Různé reproduktivní a produktivní mentální činnosti je třeba posuzovat z hlediska dosažené kvalitativní úrovně kognitivních procesů a struktur. Otázkám mentálního slovníku a jeho měření je věnována pátá kapitola. Měření slovní produkce a doby trvání poznání různých druhů slov přináší nové metodické možnosti pro výzkum slovního materiálu a pojmů. Je možné zjišťovat rozdíly nejen u různých kategorií jako jsou konkréta a abstrakta, ale i u jednotlivých slov. Poznávání slovního materiálu závisí na dvou činitelích: na kognitivní složce, představované úrovní abstrakce, a na rozsahu slovní zásoby u daného slova. Tato zjištění jsou významná zvláště pro výuku a komunikaci. Šestá kapitola je věnována historii zkoumání pozornosti v psychologii a dlouholetým výzkumům, vycházejícím z analýzy časového průběhu oscilační křivky pozornosti. Metoda analýzy je založena na zprůměrněných křivkách normální a patologické populace a stanovení jejich parametrů u individuálních osob. Ve srovnání se skupinou normálních osob byly zjištěny významné patologické změny v průběhu křivky pozornosti u 6 skupin intoxikací různými nervovými průmyslovými jedy a u skupiny organických poškození mozku. Minimální změny vykazovala skupina neuróz. Nejmarkantnější úkaz představuje inverse fázového průběhu oscilační křivky pozornosti u poškození CNS. Průběh oscilační křivky pozornosti je výrazem periodických změn mozkové činnosti a jeho narušení svědčí pro hlubší strukturální změny. Diagnostický přínos zkoumání pozornosti je v současné době značně oceňován zejména v neuropsychologii u dospělé i dětské populace.