V českém prostředí první pokus o komplexní zmapování klíčových trendů a vývoje moderní světové historiografie v poválečném období.
Jako východisko si autoři zvolili analýzu konkrétních pojmů, které měly rozhodující úlohu při formování inovativních postupů v rámci oboru. Výsledkem je rozsáhlé kompendium, které nejen popisuje a kriticky zhodnocuje vývoj a zlomy v jednotlivých konceptualizacích minulosti, ale nabízí rovněž inspiraci pro další bádání. Interdisciplinarita je pak nezbytným rysem celkového pojetí knihy. Důraz byl kladen především na systematický a srozumitelný výklad, který však neslevuje z nároku na teoretický jazyk, jejž si historická věda za několik posledních desetiletí osvojila.
Text je určen jak studujícím historických oborů na vysokých školách, tak širší odborné veřejnosti, pro kterou může sloužit nejen jako přínosný systematický přehled dnešní historiografie, ale rovněž jako zdroj poznatků o dosud u nás opomíjených badatelských směrech.